V červnu roku 1912 byl v Čakovicích založen fotbalový klub s názvem Sportovní klub Meteor Velké Čakovice. Zakládajícími členy se stali Karel Hašek, Bedřich Vorlíček, Jaroslav Petřík, Emanuel Riedl, Jindřich Nouša, Alois Pokora, Jan Šnajdr, Antonín Manda, Oldřich Majer, Václav Vítek, Hubert Valenta, Josef Kokoška, Rudolf Pokora, Václav Rezek, František Vysušil, František Roub, Bedřich Hradecký, Karel Vyhlídka, Jaroslav Rous, Leopold Hruška a Josef Fryš. V prvním roce činnosti klubu sehrálo mužstvo 9 utkání s celkovým poměrem branek 17 : 10. Vůbec první utkání sehrál SK Meteor Velké Čakovice s Viktorií Kobylisy a zvítězil 1 : 0. V roce 1914 byly zpracovány a schváleny stanovy klubu. Prvním předsedou byl zvolen František Hruška. Jednomyslným rozhodnutím výboru se klub přihlásil za člena Českého svazu fotbalového. I. mužstvo, které sehrálo v roce 1914 22 utkání - 15 vítězných, 3 nerozhodné a 4 prohrané s celkovým skóre 91 : 24, tvořili hráči : Rezek, Riedl, Vorlíček, Hašek, Toms, Rieger, Kužel, A. Staněk, Vintr,V. Staněk a Kolařík. Vedle prvního mužstva bylo v tomto roce ustaveno také II. mužstvo. Slibně se rozvíjející činnost SK Meteoru Velké Čakovice přerušilo vypuknutí I. Světové války. Téměř všichni fotbalisté byli povoláni do zbraně a proto válečná léta 1915 - 18 znamenala pro klub prakticky zastavení činnosti. K jejímu obnovení došlo až v květnu 1919, kdy byl předsedou klubu - nyní už jen SK Čakovice zvolen Bedřich Nepomucký z Letňan a sekretářem Rudolf Pokora. První zápasy po svém založení hrálo naše mužstvo na hřišti, které si fot- balisté upravili na místě bývalého rybníka pod silnicí proti čakovickému zámku, který byl v roce 1910 zavezen výkopem řepných jam vybudovaných cukrovarem při silnici k Ďáblicům. Hřiště však bylo vlhké a hlavně malé. Proto si fotbalisté postavili koncem roku 1913 nové hřiště na poli v místě dnešní Ouhrabkovy ulice ( přibližně naproti dnešnímu hotelu Janoušek ). Na tomto druhém hřišti hrál klub svá utkání až do srpna 1919. Potom se obecní rada usnesla vyhradit fotbalovému klubu místo pro hřiště na poli u cukrovaru, vedle řepných jam na straně k Letňanům (dnešní ulice Za Avií). Zde si fotbalisté počátkem roku 1920 vybudovali již třetí hřiště. V roce 1920 bylo mužstvo SK Čakovice zařazeno mezi dvanáct účastníků III. třídy mistrovství Středočeské fotbalové župy. V soutěži se umístilo na 4. místě. V tomto roce hrálo přátelské zápasy také II. a III. mužstvo. Krátký čas také hrálo družstvo dorostu, ale pro nedostatek inventáře se rozešlo. V roce 1921 pokračovalo I. mužstvo v soutěži III. třídy, ve které skončilo na 3. místě za Břevnovem a Roudnicí nad Labem. 18. června 1922 oslavily SK Čakovice 10. výročí svého založení. Odpoledne nastoupilo mužstvo k zápasu proti Slavoji VIII a prohrálo 1 : 2. Zdařilejší průběh měla slavnostní akademie, na které vystoupili borci AC Stráže bezpečnosti Praha. Celodenní déšť však oslavám příliš nepřál. Jinak v jubilejním roce obsadily Čakovice v mistrovské soutěži III. třídy 4. místo. O výsledcích jednotlivých zápasů SK Čakovice v prvních poválečných letech se nedochovaly žádné záznamy. Z let 1921 - 22 je známa jen neúplná sestava mužstva : Andrt, Pokora, Bitman, Maršíček, Petřík, Arnet, Vávra, Čvančara a Janatka.. Nejslavnějším odchovancem klubu v té době byl nesporně Emanuel Hliňák, který hrál v letech 1923 - 25 za SK Slavii a potom dlouhá léta za prvoligový ČAFC Vinohrady. Rok 1923 přinesl našim barvám velký úspěch. I. mužstvo si vybojovalo postup do II. třídy. Následující rok 1924 byl ve znamení přílivu nových, kvalitních hráčů. Na jaře vstoupil do klubu tzv. kroužek Vášovců, soustředěný kolem nejstaršího ze tří bratří Vášů, Stanislava. Kromě něho a jeho dvou bratrů Miroslava a Antonína přišli do Čakovic bratři Antonín, František a Alois Hliňákové, Karel Novotný, Jindřich, Bedřich a Josef Kaucký, Rezek, Hytl, Vojtíšek, Antonín a Jaroslav Málkovi, Žák, Nevím, Liška, Sladkovský, Váňa, Huptych, Vlk, Ryčl a Drbohlav. Netrvalo dlouho a jednotliví hráči byli postupně zařazováni do prvního mužstva. Výsledkem snahy o omlazení kádru byl postup do I. B třídy, ve které hrálo v roce 1925 mužstvo většinou v sestavě: Žitný, Drbohlav, Hliňák, S. Váša, Kaucký Ryčl, M. Váša, Huptych, Košťál a Vlk. V následujícím roce však SK Čakovice hrály opět II. třídu. Mužstvo nastupovalo většinou v sestavě: Novotný, Žitný, Hertl, Pokora, Vacl, Petřík, Andrt, Pazdera, Fořt, Hrdlička a Janatka. V roce 1928 byl předsedou SK Čakovice Karel Cmíral, sekretářem Rudolf Pokora, pokladníkem Josef Fryš , trenérem Jaroslav Herbe a dalšími členy výboru Alois Vítek, František Čížek, Jaroslav Průžek, Karel Hašek a František Novák. Mužstvo sehrálo v mistrovské soutěži II. třídy 11 zápasů, se skóre 31 : 20 a s 15 body obsadilo v tabulce 4. místo. Senzací bylo vítězství nad AFK Kbely 10 : 0. V srpnu 1928 získalo mužstvo SK Čakovice v utkání v Úžicích, hraném v rámci oslav 10. výročí trvání republiky, křišťálový pohár. Byla to první trofej, kterou klub získal ve své dosavadní historii. V roce 1931 hrály SK Čakovice mistrovskou soutěž II. třídy již šestý rok. Poprvé mužstvo dosáhlo pasívního skóre 19 : 29 a po 3 vyhraných, 2 nerozhodných a 6 prohraných zápasech obsadilo v tabulce až 10. místo. Na výsledcích mužstva se zřejmě projevila skutečnost, že jeden z nejlepších útočníků, Karel Novotný, hrál nějaký čas za prvoligový AFK Bohemians. V roce 1932 se mistrovská soutěž II. třídy hrála poprvé dvoukolově. Po slabém začátku skončily SK Čakovice po I. kole na 6. místě. Ve 2. kole se výkony mužstva výrazně zlepšily. Rozhodující zápas sehrálo naše mužstvo ve Kbelích, kde v sestavě: Vlk, Kramule, Huptych, Vávra, Hertl, Pazdera, Novotný, Krbec, Váša, Hliňák, Rezek, zvítězilo 5 : 2 postoupilo do I. B třídy. V jubilejním roce 20. výročí založení klubu bylo úspěchem také vítězství Čakovic na turnaji o Fantův pohár v Kostelci nad Labem. V soutěži I. B třídy hrálo naše mužstvo v roce 1933 většinou v sestavě: Karous, Kaucký, Huptych, Nevím, Vávra, Nedorost, Novotný, Koudelka, Krbec, Hliňák, Rezek, Hertl, a Bendl. Soutěž zahájilo mužstvo třemi porážkami v řadě a to v Hnidousech 2 : 3, doma s Modřany 1 : 4 a v Nuslích 0 : 3. K obratu došlo ve čtvrtém zápase, kdy Čakovice na svém hřišti deklasovaly SK Slaný 11 : 1. Nakonec mužstvo skončilo na 3. místě a postoupilo do I.A třídy. V roce 1934 se začalo mistrovství I. A třídy hrát systémem podzim - jaro. První kolo se hrálo až na podzim a druhé na jaře 1935. Jaro 1934 bylo proto vyhrazeno přátelským zápasům, z nichž uvádíme některé zajímavější výsledky: s Vršovickým SK 10 : 2, s Viktorií Žižkov B 8 : 2, s prvoligovou Čechií Karlín 4 : 5, se Spartou Košíře 5 : 4, s Nusleským SK 5 : 3 (za Nusle již hrál bývalý hráč Čakovic Antonín Krbec), se Spartou Kladno 3 : 3. V květnu se mužstvo SK Čakovice zúčastnilo župního úrazového poháru. V prvním kole Čakovice vyřadily Union Žižkov 2 : 1, ve druhém kole zvítězily v Kralupech 3 : 2. Třetí kolo se hrálo v Modřanech, kde čakovičtí zvítězili 5 : 1. Zápas čtvrtého kola se hrál v Čakovicích s Rapidem Vinohrady. Výsledek 4 : 2 znamenal postup do semifinále župního poháru. Jako soupeř Čakovic byla vylosována SK Slavia - mužstvo, jehož hráči tvořili kádr národního mužstva na mistrovství světa v Itálii. Utkání se hrálo 12. 8. 1934 na hřišti v Čakovicích. SK Slavia nastoupila v sestavě: Plánička, Ženíšek, Fiala, Skála, Šimperský, Krčil, Junek, Bradáč, Svoboda, Sobotka, Puč. SK Čakovice hrály ve složení : Karous, Kaucký, Huptych, Bendl, Hertl, Nedorost, Novotný, Hliňák, Heřman, Koudelka, Rezek. Zápas, kterému přihlíželo 5 000 diváků, skončil vítězstvím Slavie 9 : 3 ( 5 : 2 ). V sezóně 1934 - 35 pokračovalo mužstvo SK Čakovic v dobrých výkonech a v konečné tabulce obsadilo 3. místo za Nuslemi a Unionem Žižkov. Také v následujícím ročníku, kdy mužstvo trénoval krátký čas bývalý hráč a pozdější trenér SK Slavie Raichardt, skončily SK Čakovice na pěkném 4. místě. V sezóně 1936 -37 se naše mužstvo umístilo v I. A třídě na 6.místě a o rok později na 8. místě. Za SK Čakovice tehdy nastupovali: Karous, Kohout, Huptych, Bendl, Nedorost, Hliňák, Krbec, Šalda, Koudelka, Rezek, Staněk, Fiala, Boček, Kožmín, Witz, Šváb, Utratil a Pořádek. Z nových hráčů se v mužstvu objevili v roce 1937 Rekl, a Bambula, v roce 1938 Fr. Smrček. Ročník 1938 - 39 znamenal mírný vzestup výkonnosti mužstva, což se projevilo umístěním na 4. místě tabulky. V následujícím ročníku 1939 - 40 však došlo ke zvratu a 12. místo předurčilo mužstvo k sestupu do I.B třídy. Nadešla doba, kdy staří hráči ztráceli výkonnost a mužstvo bylo třeba omladit schopnými dorostenci. Funkcionáři také sehnali posily a úspěch se dostavil. Mužstvo pod vedením trenéra J. Janatky dokázalo již v roce 1941 vybojovat znovu postup do I.A třídy, a to bez jediné porážky, pouze se dvěma remízami. V soutěžním ročníku 1942 - 43 si mužstvo SK Čakovice vedlo v I. A třídě velmi dobře a získalo si i značný počet příznivců. Svízelnější byla hospodářská situace klubu, komplikovaná ještě okupačním lístkovým systémem. O to více byla vysoko ceněna obětavá práce funkcionářů klubu J. Hliňáka, J. Janatky, F. Litery, J. Nápravníka, J. Hewerleho, F. Hrdiny, A. Andrta a dalších, kterým se dařilo řešit i tyto problémy. V té době pohostinně trénoval A mužstvo Oldřich Urban, hráč ligového AFK Bohemians, jeden z nejlepších předválečných fotbalových obránců. O dorost se po skončení aktivní činnosti staral O. Hertl. Byl u hráčů velmi oblíben a jeho zásluhou se také dostali mezi osm nejlepších dorosteneckých mužstev v Čechách. Z jejich řad vyšel i syn trenéra Jan Hertl. Za Čakovice hrál až do roku 1950, kdy přestoupil do Sparty. Poté hrál za Duklu Praha, s níž se stal mistrem republiky 1956, znovu se vrátil na Letnou a po působení v Motorletu se v roce 1966 vrátil jako hrající trenér do Avie Čakovice. V padesátých letech byl Jan Hertl členem reprezentačního mužstva ČSR. Nastoupil ve 23 mezistátních utkáních a zúčastnil se MS 1954 ve Švýcarsku a MS 1958 ve Švédsku. Po okupaci nebyla úroveň čakovického fotbalu příliš dobrá. Klub opustila řada hráčů, kteří se odstěhovali do pohraničí. Značně oslabené A - mužstvo hrající tehdy v soutěži I. B třídy, nedosahovalo valných výsledků. Již 6. září 1945 se hrálo utkání SK Čakovice - SK Slavia. Návštěva diváků byla slabá a hra našich fotbalistů ještě slabší, o čemž svědčí i výsledek 4 : 13. 17. srpna 1947 oslavily SK Čakovice - pod záštitou Českého fotbalového svazu - 35. výročí založení klubu, utkáním s Admirou VIII. V polovině roku 1948 byl fotbalový klub SK Čakovice nedobrovolně začleněn do Sokola Čakovice. V jarní mistrovské soutěži, která skončila v červnu 1949, se mužstvo již pod hlavičkou Sokola Čakovice umístilo na 5. místě tabulky. 25. května 1950 došlo ke sloučení Sokola Čakovice se závodní jednotou Sokola Avia Letňany, která měla také firemní fotbalovou jedenáctku. Fotbalové mužstvo sloučených celků pak hrálo v soutěži okresního přeboru. V soutěži byly zařazeny územně blízké oddíly, avšak bez rozdílu výkonnosti, takže mužstvo celkem suverénně v tabulce soutěže vedlo. V roce 1952 došlo k pokusu o začlenění bývalého slavného klubu Viktorie Žižkov, tehdy ovšem již nesoucího název Sokol ČSAD Žižkov hrající v krajské soutěži, do fotbalového oddílu Sokola Čakovice. Čakovické mužstvo pak bylo v průběhu jednání o sloučení administrativně přeřazeno z okresního přeboru do krajské soutěže. Ve skutečnosti však ke sloučení nikdy nedošlo, přestože někteří žižkovští hráči dokonce začali za Čakovice hrát. Podmínkou převodu totiž bylo, že nejméně sedm hráčů bývalé Viktorie Žižkov musí mít zaměstnanecký poměr se závodem Avia, nebo musí mít bydliště v Čakovicích. Tato podmínka ale splněna nebyla, na což se přišlo až v době, kdy již byla soutěž krajského přeboru rozehraná. Protože však mužstvo vykazovalo velmi dobrou výkonnost, ponechal řídící orgán kopané mužstvo v soutěži. Na dovršení všech organizačních změn a zmatků poválečných let byl koncem roku 1952 přejmenován Sokol Čakovice na Spartak Avia Čakovice. A - mužstvo, hrající v soutěžním ročníku 1953 - 54 v krajském přeboru, několikrát za sezonu zaútočilo na vedoucí postavení v tabulce. Základní kádr mužstva tehdy tvořili hráči: Kopecký, Rous, Král, Vanický, Brož, Čadek (pozdější dlouholetý člen Dukly Praha a československý reprezentant), Brouček, Vondráček, Kazda, Novotný, Remiš, Feuereisl a Hamrlík. Následující ročník potvrdil, že dobré výkony mužstva nebyly náhodné, ale výsledkem systematické práce a zkušeností trenéra O. Urbana. Na jaře roku 1955 zvítězili fotbalisté Spartaku Avia Čakovice ve východní skupině krajského přeboru s náskokem 6 bodů před Spartakem Metaz Týnec. O titul přeborníka pražského kraje se utkali s vítězem západní skupiny Spartakem TOS Žebrák. V prvním utkání jsme remizovali 2 : 2 a v odvetě zvítězili v Žebráku 4 : 2. Vítězství znamenalo postup do oblastní soutěže, což byl po 2. svět. válce největší úspěch mužstva mužů. Zasloužili se o něj hráči: Remiš, Čeněk, Kazda, Pařízek, Franc, Vyletal, Kalaš, Kotalík, Novák, Jeřábek a Brož. Účast v oblastní soutěži znamenala nejen dlouhé cesty na hřiště soupeřů, ale také utkání s výbornými celky, jakými v té době byly Jiskra Náchod, Spartak Pardubice, Jiskra Úpice, Jiskra Liberec, Spartak Mladá Boleslav a další. Čakovičtí příznivci měli v tu dobu možnost vidět hodnotná utkání. V soutěžním ročníku 1958 - 59 hrál Spartak Čakovice Avia v oblastní skupině C. Nejvýraznějších úspěchů dosáhlo mužstvo v zápasech s Lokomotivou Kolín ( 7 : 0 ), Lokomotivou Nymburk ( 4 : 1 ), Jiskrou Červený Kostelec ( 4 : 1 ) a Spartakem Chotěboř ( 3 : 0 a 4 : 1 ). Základní sestavu mužstva ve složení: Tomíček, Brož, Váňa, Elefant, Brouček, Dlabač, Rulec, Nevím, Černohorský, Komůrka a Masák doplňovali Vyletal, Škalák, Slezák, Tykač, Čeněk, Krejčí a Tinavský. V roce 1959 se oddíl kopané přestěhoval ze starého škvárového hřiště u cukrovaru, na travnatou plochu nového ( současného ) stadionu. Přínosem pro fotbalisty bylo i přilehlé tréninkové hřiště. Přechod na nový stadion však čakovickým fotbalistům příliš štěstí nepřinesl. V ročníku 1960 - 61 obsadilo A mužstvo ve středočeském krajském přeboru 13. místo a po pěti letech sestoupilo do I. třídy. Půl století trvání čakovické kopané oslavil Spartak Čakovice Avia v květnu 1962 velkým žákovským turnajem. V říjnu pak pokračovaly oslavy hlavním programem, ve kterém se uskutečnilo utkání starých gard dvou generací. První garda SK Čakovic z let 1930 - 43 měla za soupeře stejně starou gardu bývalého SK Ďáblice, které podlehla 1 : 2. Mladší garda z let 1943 - 50 hrála s výborným celkem staré gardy bývalého SK Rakovník. Hosté se představili v téměř kompletní sestavě z roku 1942, kdy hráli ligu v čele s legendárním Oldřichem Nejedlým. Vyvrcholením bylo utkání A mužstva Spartaku Avia Čakovice s úplným ligovým celkem Slavie, tehdy Dynamem Praha ( 0 : 1 ). Počátkem šedesátých let začal trénovat mladé fotbalisty Čakovic Oldřich Urban. Tomu se podařilo dát dohromady mužstvo, které suverénním způsobem získalo titul přeborníka okresu Praha - východ. Nejlepší žáci postupně přecházeli do mužstva dorostu, které již v roce 1963 postoupilo do krajského přeboru, kde v soutěžním ročníku 1963 - 64 skončilo na 3. místě se ztrátou jediného bodu za Baníkem Rudná a ČKD Slaný. Rozhodujícího úspěchu dosáhl dorost v roce 1965. V kvalifikačních utkáních s ČKD Slaný, nejprve na jeho hřišti ( 0 : 0 ) a potom na domácí půdě ( 3 : 1 ), si naši dorostenci vybojovali titul přeborníka středočeského kraje a tím i postup do I. dorostenecké ligy. O titul krajského přeborníka se zasloužili hráči: Rous, Morávek, O. Urban, Rosický, Nevím, Januška, Slabyhoud, Holzknecht, Schubert, J. Jurkanin, Ložek, Kučera, Ouřada, Burda a Říha. Dorostenci Urban, Říha a Morávek startovali střídavě i v A mužstvu mužů, což se projevilo i na jeho vzrůstající výkonnosti. V soutěži I. A třídy ročníku 1965 - 66 vyšel mužstvu především závěr soutěže. V posledním, rozhodujícím utkání zvítězilo naše mužstvo nad Spartakem Brandýs 2 : 1 a postoupilo do krajského přeboru. Pod vedením trenéra Kukly tvořili osu mužstva tito hráči: K. Nevím, M. Morávek, J. Havrda, O. Urban, J. Zamazal, J. Vojáček, J. Komůrka, A. Hakl a P. Říha. V soutěžním ročníku 1966 - 67 sestoupilo A mužstvo mužů z krajského přeboru opět do I. A třídy. Současně odešel trenér Kukla. Novou posilou pro mužstvo se stal brankář Šalda. Výkonnost mužstva mužstva však stále klesala a v dalších ročnících měl hrající trenér Jar. Malecký velké starosti s udržením mužstva v I. A třídě. V této době pracovali s čakovickou mládeží postupně tito trenéři : Janatka, Pařízek, Novák, Herclík, Vojáček, Pikhart a Kefurt. V roce 1970 mělo naše mužstvo dorostu vynikající závěr sezony a v konečné tabulce I. dorostenecké ligy obsadilo vynikající 2. místo. Na úspěchu se vedle trenéra Ladislava Kefurta a vedoucího A. Janušky podíleli i hráči M. Novotný, Zd. Jurkanin, E. Helešic, J. Šulc, Zb. Fiala, J. Moulis, Herclík, Bodnár, Halík, Slezák, Dlouhý a Houdek. Soutěžní ročník 1970 - 71 přinesl v I. třídě úspěch A mužstva mužů, které již po podzimním kole přezimovalo s 20 body na 1. místě a tuto pozici si udrželo až do konce soutěže. Vítězství znamenalo postup do pražského přeboru. Pod vedením trenéra Maleckého tvořili kádr mužstva tito hráči: Rous, Slezák, Fanta, Komůrka, Zamazal, K. Nevím, Januška, Vl. Manina, Vostrý, Hruška, Bárta, Jar. Malecký, Jos. Malecký, Novotný, Vyletal a Pecka. Následující soutěžní sezona 1971 - 72, uzavírající šedesátiletou historii čakovické kopané, nebyla úspěšná. A mužstvo skončilo po podzimní části pražského přeboru na 13. místě s 11 body. Na jaře rozhodl o záchraně až předposlední zápas, ve kterém mužstvo Avie Čakovice hrálo s Teslou Žižkov nerozhodně 2 : 2 a skončilo celkově na 14. místě. Dorostenci přezimovali po podzimní části soutěže 1971 - 72 se sedmi body na předposledním místě. Kalich hořkosti přineslo jarní kolo. Po sedmiletém působení opouští čakovický dorost nejvyšší dorosteneckou soutěž. Do roku 1973 vstupoval oddíl kopané s neradostnou hospodářskou bilancí. Hráči neměli základní vybavení, nebyly dresy a kopačky. Výbor oddílu neměl z čeho platit trenéry a správce. Příjmy nestačily krýt nejnutnější vydání. Návštěvnost fanoušků na fotbalových utkáních klesla na minimum. Za této situace došlo k řešení ekonomické situace tím způsobem, že atletická dráha kolem fotbalového hřiště na stadionu byla pronajata AMK Svazarmu Praha 3. A tak stadion v Čakovicích přitahoval více příznivce ploché dráhy, než fotbalu. V soutěžním ročníku 1972 - 73 hrálo A mužstvo v pražském přeboru. V dresu Avie Čakovice se objevili noví hráči - brankář Zeman, Fajgl a ing. Jebavý. V dobré formě se ukázali loňští dorostenci Franke a Herclík, kondici si udržoval nestárnoucí Komůrka. Po podzimním kole odešel trenér J. Kukla a jeho místo převzal Bohuslav Vyletal, bývalý hráč Sparty i Spartaku Čakovice Avia. Také A dorost hrál v tomto ročníku - pod vedením trenéra Jiřího Vojáčka, bývalého hráče A mužstva - pražský přebor. Další ročník 1973 - 74 nebyl pro čakovickou kopanou příznivý. Z pražského přeboru sestoupilo do I. A třídy jak A mužstvo mužů, tak i A mužstvo dorostu. Dorost však svou chybu napravil hned příští sezonu. Umístil se v tabulce I. A třídy na 1. místě a znovu postoupil do pražského přeboru. Kádr mužstva tehdy tvořili: Vl. Januška, Kaucký, Kučera, Pártl, Bahenský, Vrána, Pokorný, Bouška, Cibulka, Babka, Dražďák, Kocourek a Dacaj . Trenérem byl R. Koštial. V roce 1976 byl uspořádán na hřišti v Čakovicích I. ročník zimního dorosteneckého turnaje “ Memorial Ládi Kefurta”, bývalého úspěšného trenéra čakovické kopané. Na podzim roku 1977 převzal trenérskou funkci A mužstva mužů Oldřich Urban st., jehož zkušenosti se brzy projevily. V soutěžním ročníku 1977 - 78 mužstvo vyhrálo I.A třídu a opět se vrátilo do pražského přeboru. V roce 1979 tvořili kádr A mužstva tito hráči : Křeček, Žďárský, Grabmyller, Fiala, V. Novák, Tolnay, Vl. Manina, M. Novák, Dubský, Pikhart, Bárta a Švarc. Další období čakovické kopané bylo ve znamení častého střídání trenérů A mužstva. Po odchodu O. Urbana st. přišel z Xaverova František Huml, který působil v sezoně 1980 - 81 v mužstvu jako hrající trenér. Další soutěžní ročník vedl mužstvo Václav Kamír, bývalý ligový hráč Slavie a Plzně. Před jarním kolem soutěže 1982 - 83 se trenérské funkce ujal M. Morávek s asistentem Komůrkou. V rámci oslav 70. výročí kopané v Čakovicích sehrálo A mužstvo 16.9. 1982 přátelské utkání s internacionály Dukly Praha a remizovali 2 : 2. o čtyři dny později sehráli zápas s výběrem Prahy 1 : 1, a dorost zvítězil nad výběrem dorostu Prahy 3 : 0. Rok 1983 se nesl ve znamení značných stavebních úprav. Po 13 letech se z objektu šaten vystěhoval bývalý správce, a tak se mohli členové oddílu pusti do rekonstrukce budovy. V témže roce byla navázána družba s fotbalovým oddílem TJ Baník Havířov. V roce 1985 zvítězilo družstvo žáků Čakovic na mezinárodním turnaji v Havířově. V letech 1983 - 92 nedosáhlo A mužstvo výraznějšího úspěchu v pražském přeboru. Nejlepším umístěním bylo 4. místo v ročníku 1984 - 85. Velkým překvapením byl v roce 1985 postup mužů do 1. kola Českého poháru, kde však byli vyřazeni o dvě třídy výše hrajícím Kladnem. Druhým úspěchem bylo prvenství v Poháru pražského fotbalového svazu 1989 - 90. V té době se v dresu A mužstva Čakovic vystřídali tito hráči: Bouška, Uchytil, M. Novák, Jakimeczko, Svoboda, Černý, Kolísek, Machač,Janda, Křeček, Franc, Chramosta, Švec, Verner, Jančovič, Komůrka ml., Nevím, Hlíša, V. Novák, Ruml, Klupsa, Grabmyller, Pikhart, T. Rychtecký, Vranka, Rajniš, Žďárský, Vlček, Dacaj, Zajíček, Stádník, Sklenář, Zlatník, Laxa, R. Novák, M. Březina, J. Březina, Zb. Rychtecký, Čáp, Bahenský, Čep, J. Samec, P. Samec, J. Urban, Grégr, Albrecht, Koštial, Voráček, Rendek a další. Několik hráčů odešlo do oddílů hrajících vyšší soutěže: brankář Švec do Xaverova, Urban do Sparty, Laxa do Viktorie Žižkov, Jančovič do ČKD Kompresory , Nevím do Brandýsa nad Labem, Komůrka ml. do Xaverova a Křeček do Neratovic. Do roku 1986 byl trenérem A mužstva J. Komůrka st., do roku 1989 R. Koštial a pak ing. Pokorný. V roce 1986 byl předsedou oddílu ing. Větrovský, sekretářem J. Kazda a pokladníkem M. Váša. V roce 1991 postihla oddíl velká ztráta úmrtím dlouholetých funkcionářů a bývalých vynikajících čakovických fotbalistů. V tomto roce nás postupně opustili: Jan Kazda - bývalý hráč a později sekretář oddílu. Vladimír Nevím, dlouholetá opora zadních řad našeho A mužstva, později správce stadionu. Karel Pikhart - dlouholetý trenér mládeže, B mužstva, a hlavně pořadatel nezapomenutelných zájezdů na sever Moravy , do Strahovic. V roce 1992 výroční schůze zvolila nové vedení v čele s předsedou J. Strakou, pokladníkem J. Ševčíkem, a sekretářem M. Keďuličem. V červnu téhož roku proběhly též oslavy 80. let čakovické kopané, které vyvrcholily zápasem A mužstva s kombinovaným mužstvem Bohemians Praha. V následujícím období hrály Čakovice střídavě I.A třídu a Pražský přebor. V sezoně 1999 - 2000 , A - mužstvo postoupilo do Přeboru Prahy s tímto kádrem: Pacovský, Lukáš, Nedorost, Zd. Jurkanin ml., Plessl, Janda, Jančovič, Rendek, Nevěčný, Komůrka, Holub, Zouza, Švec, Pokorný, Šilhán, Jehlička, Trenér: Morávek, vedoucí mužstva: Svoboda. Velmi úspěšná byla pro čakovický fotbal sezona 2000 - 2001, kdy nově založené B - mužstvo postoupilo do II. třídy. Kádr mužstva tvořili trenér: Zd. Jurkanin st. a hráči : Čáp, Janda, Hajšman, Novotný, Čep, Cibulka, Kožuch, Koštial, Borůvka, Pikhart, Novák, Petlan, Fabián, Koucký, Pulkrábek. Družstvo starších žáků pod vedením trenérů Egera, Samce a vedoucího mužstva Vlka vyhrálo II. třídu a postoupilo do I. třídy s tímto kádrem: Samec Petr, Šmoranc, Huňáček, Vlk, Dajčar, Nevídal, Farník, Votava, Samec Jan, Babka, Šipula, Štok, Trnka, Samec M. Všetička, Mihalík, a Kubík. V následující sezoně 2001 - 2002 dokázalo opět postoupit naše B - mužstvo již do I.B třídy dalo nám všem hezký dárek k 90. výročí založení kopané v Čakovicích. Oslavy tohoto výročí se uskutečnily v červnu 2002 a zúčastnili se jich i slavní odchovanci čakovické kopané např. Josef Jurkanin, Zdeněk Jurkanin, František Franke a další. Mládežnické celky v té době trénovali pánové: Moreni, Štolba, Babka, Eger a Nevídal, B - mužstvo Zd. Jurkanin st., a A - mužstvo Jar. Urban ml. Výbor oddílu pracoval v tomto složení: ing. Větrovský - předseda, ing. Řeřábek - místopředseda, ing. Pokorný - sekretář, Týc - pokladník, členové výboru Pacovský, Vostrý, Babka, Eger a Jančovič. Sezona 2002 - 2003 patřila k nejčernějším v celé historii čakovické kopané. Hned čtyři mužstva sestoupila ze svých soutěží. A - muži sestoupili z Pražského přeboru, B - muži z I.B třídy, st. žáci z I. třídy a st. přípravka rovněž z I. třídy. A - mužstvo získalo celkem 25 bodů a skore 44:84. Na jaře se mužstvo potýkalo s velkým nedostatkem hráčů. V soutěži tak nastupovali hráči A - mužstva, B - mužstva a dorostenci. Stalo se např. , že v utkání s Xaverovem nastoupili teprve 16 - ti letý dorostenec Babka a 51 - letý Zd. Jurkanin . Mužstvu nepomohla ani výměna trenéra. J. Urbana ml. vystřídal Petr Pleva. Ale co bylo nejhorší,že oddíl přišel o své hřiště. Majitelé pozemků uplatnili svůj nárok, a tak A - mužstvo dohrávalo jarní část soutěže v Třeboradicích a v Chabrech. Nad budoucností oddílu se vznášel velký otazník. Co bude dál? Ukončit činnost, nebo pokračovat a hrát v okolí Čakovic na pronajatých hřištích. Nakonec se oddíl rozhodl pokračovat a tak A - mužstvo hraje v Třeboradicích a ml. žáci v Miškovicích. Ostatní družstva musel oddíl pro nedostatek hráčů zrušit. Ve funkci sekretáře oddílu vystřídal Jindřicha Pokorného Jan Roubíček, hráč A - mužstva. Poslední utkání na stadionu v Čakovicích se uskutečnilo 19. července u příležitosti 60. narozenin dlouholetého sekretáře oddílu Jindřicha Pokorného. Sezona 2003 – 2004 nedopadla pro čakovický fotbal dobře. A- mužstvo Obsadilo v I.A třídě 13. místo a opět sestoupilo. Tentokrát již do I. B třídy. Hlavně v podzimní části soutěže se mužstvu vůbec nedařilo a získalo pouze 5 bodů. V zimě byl odvolán trenér Pleva a na jeho místo nastoupil Rudolf Koštial. Na jaře se mužstvo obdivuhodně zvedlo a získalo 24 bodů. Ani to však na udržení nestačilo. Za zmínku stojí střelecká forma hráče Haranta, který hrál pouze na jaře, a přesto se stal nejlepším střelcem celé soutěže . Druhé naše mužstvo v soutěži – mladší žáci obsadili ve II. Tř. sedmé místo. Mužstvo vedli trenér Štolba a vedoucí Strnad. Sezona 2004-2005 také nedopadla dobře.Mužstvo znovu sestoupilo.obsadili Poslední 14. místo a tak se příští sezonu bude hrát II.třída.Před sezonou se vyřešily spory s majitelem pozemku, kde je naše hřiště a tak náš tým mohl znovu hrát domácí utkání na čakovickém stadionu.Bohužel pokračoval už jen A-tým mužů.Mladší žáci se nezapojili do soutěže, neboť někteří hráči už patřili věkově do kategorie starších žáků a ti se se ''rozprchli'' do okolních klubů.Zbytek mužstva je na hostování v Třeboradicích.Mužstvo mužů se stabilizovalo a hrálo v popředí tabulky a sezonu zakončilo na velmi pěkném druhém místě za suveréním Suchdolem.V sezoně 2006/2007 se nenaplnily postupové plány a mužstvo skončilo, po velmi špatných výsledcích především na jaře, až na 8. místě .V sezoně 2007/2008 mužstvo až do posledních kol bojovalo o postup, ale nakonec skončilo těsně třetí za prvním Újezdem nad Lesy a druhou Březiněvsí.Sezona 2008/2009 byla pro čakovický klub velmi úspěšná, mužstvo mužů suveréně postoupilo do 1.B třídy, když za celou sezonu pouze třikrát prohrálo a zbytek utkání vyhrálo. Kádr mužstva tvořili trenér : Petr Rosenhofer a hráči : Hubený, Hrabánek, P. Samec, Albrecht, Hlavata, Vlk, Ryšavý, Došlý, Hajšman, Jurkanin, Karas, Kožuch, Freudl, Mihalík, Jakimeczko, Petlan, Babka, Koštial plus také Sušický, Zouza a Kříž, kteří odešli v průběhu sezony.